Začátek snu 11.díl

9. prosince 2011 v 18:54 | Pepi |  Blondie - Příběh na pokračování
Určo už čekáte na další díl od Blondíe :) Tady ho máte :)

Začátek snu 11.díl



Prošla jsem chodbou, nakoukla do obýváku a zavolala. "Kluci, já radši půjdu." A zabouchla jsem za sebou dveře. "Míšo, počkej." Vyběhl za mnou Harry "Co se stalo?" "Řekla jsem mu, jak to bylo a ani jsem mu nestála za odpoveď. Já půjdu, tohle nemá cenu." Co to vůbec dělám? "Počkej já s nim promluvim." Řekl hned Harry. "Ne nech to bejt, jdu domu. Když semnou nechce mluvit, tak ho do toho nechci nutit. Ráda jsem vás zase viděla. Ahoj." Nepřála jsem si nic jinýho než vypadnout. "Jak myslíš." Řekl Harry poněkud sklesle. Otočila jsem se a namířila domů, doufala jsem, že zase neztratím, ale kupodivu jsem to zvládla dobře a za chvíli už viděla naši zahradu. Byla jsem myšlenka úplně jinde, tak jsem se i vyhla společný rodinný večeři. Všechno co jsem dneska chtěla, bylo dát si sprchu a lehnout si do postele. Člověk by řekl, že není tak těžký odpovědět. Ale jde vidět, že já pro něj nic neznamenám. Proč mě to vlastně tak štvalo. Hlavou mi lítali miliony myšlenek, až jsem se dostala tak o dva roky zpátky, kdy se mi stalo skoro to samí, jasně nešlo o žádnou popovou hvězdu, ale když jsem si to pospojovala, tak mi došlo, proč mě to tak mrzí. Nechtěla jsem se znova tolik zklamat. Řekla jsem si, že na to prostě zapomenu. A s tímhle pocitem jsem zavřela oči a usla.
A máme tu zase ráno, tradičně se připravit do školy a běžet na autobus. Škola byla dneska pěknej opruz a nebýt Kelly ani nevim, co bych tam dělala. Měla jsem strašnou chuť napsat klukům a zeptat se, jak to včera dopadlo, ale řekla jsem si prostě, že ne. Musim na to zapomenout. Než jsem se nadála, školou se rozeznělo poslední zvonění a všichni pohotově vzali tašky a vyběhli ven. Šla jsem doprovodit Kelly domů, potřebovala jsem trochu čerstvého vzduchu, už ani ona mi ale bohužel nedokázala pomoct. Od jejího domu až k nám to byla tak 20ti minutová cesta, mohla jsem jet autobusem, ale řekla jsem si, že se projdu. Dala si sluchátka do uší a procházela sem se předměstskými ulicemi, najednou se písnička přerušila a mobil mi zavibroval v kapse. Podívala jsem se, co se stalo, smska, cizí číslo. Ne to ne, pomyslela jsem si. -Ahoj Míšo, přemýšlel jsem a uvědomil si, že se chovám, jak malej kluk. Tohle všechno má svůj důvod, ale ani nevím, jestli ho chceš vlastně slyšet. Rád bych se s tebou viděl. Omlouvám se Niall.- Co si o sobě myslí? Ne řekla jsem, že na to zapomenu, tak na to zapomenu. Zandala jsem mobil do kapsy a pokračovala v cestě.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Wendy Wendy | 9. prosince 2011 v 18:56 | Reagovat

a v další kapitola jí bude hrát pod oknem :D

2 Gabika Gabika | 9. prosince 2011 v 19:13 | Reagovat

Stejně mu odepíše.....:D Snad.....:D

3 Michelle Michelle | 9. prosince 2011 v 19:21 | Reagovat

[1]:: určitě Gotta be you! =D

4 Jukniseonline ;) Jukniseonline ;) | Web | 9. prosince 2011 v 19:27 | Reagovat

jeej ať mu promine :D

5 Simona Simona | E-mail | 9. prosince 2011 v 19:46 | Reagovat

Já už se nemužu dočkat.!!To je tak napínavé :D Těším se na další díl :)

6 Wendy Wendy | 9. prosince 2011 v 19:53 | Reagovat

[3]: Anoo :D

7 Luciie Luciie | 9. prosince 2011 v 20:01 | Reagovat

Sice čtu její příběh velmi ráda :) Ale zdá se mi to hooodně nepravděpodobné..ale bylo by to úžasné! :) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters