Začátek snu 3.díl

11. listopadu 2011 v 16:44 | Pepi |  Blondie - Příběh na pokračování
Tak jsme se rozhodly ... každé Úterý a Pátek vám ukážu další díl z příběhu od Blondie :) a dnes tu je 3.díl :)

Začátek snu 3.díl




"A co ty vůbec děláš v Anglii?" Začali kluci vyzvídat. "Jsem tu na výměnym pobytu, rodiče mi to dali jako dárek k narozeninám. Vždycky jsem se sem chtěla podívat, ale je to zvláštní být tu sama v cizím státě." Doufala jsem, že mi aspoň trochu rozumí, přece jenom moje angličtina nebyla, bůh ví, jak skvělá. Kupodivu se zdálo, že mě chápou. "To je skvělý, budeš to tu milovat, to ti zaručuju." Dodal Harry. "A věř mi, brzo tu někoho poznáš, a jestli ne? Jsme tu ještě my." Zasmál se Zayn. Odkud vůbec jseš?" "Česká republika, říká vám to něco?" "Na zemák jsem byl vždycky levej!" řekl sklesle Zayn "Já to znám!" Chlubil se Harry. Všichni si začali dobírat Zayna a já se rozhlédla kolem sebe. Kde to vlastně jsem? Nádhernej, luxusní barák. Pět krásných kluků a já tu s nima sedim, piju čas a vůbec nemám ponětí, co se bude díť.

Měla jsem dopito. "Pojedeme?" zeptala jsem se trochu nesměle. "Jasně jenom vezmu klíčky a jdeme." "Mějte se kluci." Řekla jsem a šla si pro bundu. "Ahoj! A jestli to ve zdraví přežiješ tak se někdy ukaž." Zavolali za mnou. Vyšla jsem před barák, kde mi přímo před nohy přijel černý džíp. Otevřela jsem dveře a nastoupila dovnitř. "Tak kam to bude?" Uličnicky se usmál a já si říkám, že i přesto jaký jsem nemehlo, tak jsem měla štěstí, že jsem narazila zrovna do něj. "Vypadá to na Garesbury Street. Doufám, že mám aspoň správnou adresu." "Jo přesně vím kde to je, dej mi deset minut a jsme tam." "Vážně ti strašně moc děkuju, nevim, co bych dělala." "No určitě by sis nerozbila telefon, vlastně ti to dlužím, tak nemáš za co děkovat. Jak se ti tu vůbec líbí?" "Popravdě? Vždycky bylo mým snem sem jet, ale když tu jsem….najednou mi strašně chybí domov. Snad jde jenom o zvyk." Najednou zůstal z ticha a jenom nepřítomně pozoroval ulici. "Asi vim, co myslíš." Dodal. Zůstala jsem na něj zírat, nic nedodával, a když jsem se podívala ven z auta zjistila jsem, že už vidím můj nový domov. "Tak jsme tady." Řekl veselejším tonem, ale přitom mi tak vůbec nepřipadal. "Strašně moc ti děkuju, když bude možnost, jak ti to vrátit, tak se určitě ozvy." Dodala sem. "Tak to budu, ale potřebovat číslo." Řekl už zase s tim uličnickým úsměvem. "Budu nad tim uvažovat, pokud mi teda prozradíš tvoje jméno." "Já jsem se ještě nepředstavil? Jsem Niall!" usmála jsem se, vytáhla z kapsy papírek, vzala si propisku z palubní desky a naškrábala na něj svoje číslo, dala mu papírek do ruky. Vystoupila z auta a řekla "Takže Niall? Myslim, že to si budu hodně dobře pamatovat." Zabouchla jsem dveře a šla po příjezdové cestě k domu. Vešla do domu, otočila se a auto už bylo pryč.

Zabouchla dveře a ze schodů se přiřítila Rachel. "Konečně si doma. Rodiče tě sháněli. A večer je ten koncert, doufám, že si na mě nezapoměla!!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Wendy Wendy | 11. listopadu 2011 v 18:03 | Reagovat

je fajn že to bude přibývat častěji :D ♥ Hrozně se mi to líbí :)

2 oneband-czfans oneband-czfans | Web | 11. listopadu 2011 v 18:10 | Reagovat

Ano , pokud nám spisovatelka nezleniví tak bude :) zatím to máme v plánu tyhle dva dny :)

3 Gabika Gabika | 11. listopadu 2011 v 18:45 | Reagovat

Heh, už se těším na další díl....:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters